- Úvod
- Olivovníky
Olivovník
* Uvedená výška olivovníků není přesná. Větve rychle rostou a provádíme pravidelný střih. Rozdíl výšky může být 20-40cm. Při určování velikosti se řiďte fotografiemi, výškou kmene a obvodem.
- Nejprodávanější
- Nejprodávanější
- Novinka
- Nejprodávanější
- Novinka
- Novinka
- Novinka
- Novinka
- Novinka
- Novinka
- Novinka
- Novinka
- Novinka
Olivovník
Olea europaea, česky olivovník, byl od pradávna symbolem míru, plodnosti a blahobytu. Je velice ceněnou zemědělskou komoditou a patří mezi nejstarší známé pěstované stromy na světě.
Olivovník je stálezelený strom nebo keř pocházející ze středomořské Evropy, západní Asie a severní Afriky. Dorůstá do výšky 5-10 m, jeho větve zdobí kožovité podlouhlé listy o délce 3-8 cm a šířce 1-2 cm. Na spodní straně bývají stříbřité, na svrchní zelené až tmavozelené. Jedinečný podsaditý kmen olivovníku s šedozelenou popraskanou kůrou vytváří často až bizarní tvary.
Dožívá se běžně několik set let a lze najít i exempláře v prastarých hájích, které byly vysázeny před 2 tisíci lety starověkými Řeky a Římany.
Olivovník má nenápadné žlutobílé květy, které vyrůstají z úžlabí listů nejčastěji na výhonech z předchozího roku. Rostlina je jednodomá (tedy není zde samec a samice), většinou samosprašná, ale existuje i mnoho cizosprašných odrůd, u kterých potřebujeme k opylení pyl z jiné rostliny. K opylení dochází pomocí větru, tedy rostlina musí být v době květu venku.
Olivy
Plodem olivovníku jsou olivy – dužnaté peckovice kulovitého až válcovitého tvaru, obsahující velké množství oleje. Právě pro ten je olivovník ceněn nejvíce. Známy jsou stovky kultivarů olivovníku, z nichž 90 % se spotřebovávají pro produkci olivového oleje, zbylých 10 % jsou stolní olivy pro přímou konzumaci.
Olivy dozrávají v pozdním podzimu, sběr probíhá od listopadu až do poloviny února. Sklízejí se v zelené až fialové fázi. Konzervované černé olivy prochází následnými chemicko-fyzikálními procesy, aby ztmavly do požadované barvy.
Kdy plodí olivovník
Olivovník je schopen rodit první olivy již ve věku 3-5 let, kolem 15-20 let však teprve začíná být zajímavý pro produkci. Nejvyšších výnosů dosahuje okolo 40. roku života, komerčně se v olivových hájích drží pro produkci cca do 150 let. Nepřestává zdaleka rodit ani poté, výnosy však už nejsou tak velké, a proto se rostliny postupně nahrazují.
Kam umístit olivovník
Často se vzrostlé staré stromy zaříznou a zapěstuje se jim koruna. Takové „bonsaje“ jsou jedinečné v nádobách na terase nebo u bazénu, za určitých podmínek je lze u nás pěstovat i volně zasazené.
Snažíme se pro strom vybrat co nejslunnější, dobře propustné a chráněné místo. Ideální je blízko teplé zdi, kde se může vyhřívat na slunci, nebo samozřejmě v nádobě na terase.
Olivovník není vhodné pěstovat jako pokojovou rostlinu.
Jaký substrát pro olivovník
Olivovníky jsou nenáročné na péči a dobře rostou i v chudých nebo kamenitých půdách. Substrát musí být ale dobře propustný, hlinitopísčitý. Pokud sázíte do volné půdy, která je spíše jílovitá, vykopejte jámu minimálně o polovinu hlubší a na dno dejte drenáž v podobě štěrku.
Jak zalévat olivovník
Olivovníky jsou známé tím, že jsou velmi odolné vůči suchu, je ovšem důležité zabránit tomu, aby půda úplně vyschla. Mladé olivovníky s mělčím kořenovým systémem jsou nejzranitelnější, v obzvláště horkém a suchém létě mohou trpět i usazenější stromy. Vždy myslete na to, že v nádobě substrát mnohem rychleji proschne než ve volné výsadbě. Stromy, které přeschnou, se stanou stresovanými. Růst květů bude zpomalen, případně opadají i listy. Většinou lze ale rostlinu zachránit, dejte jí čas a nevyhazujte ji. Větévky ve většině případů časem znovu obrazí.
Shozením listů ale dává najevo strom také přemokření. Kořeny jsou náchylné na zahnívání, pod nádobu nedávejte podmisku. Olivovník nemá rád příliš vlhký vzduch, proto listy neroste.
Volně zasazené starší exempláře by neměly vyžadovat během zimy žádnou zálivku. Mladší jedinci a ti, pěstované v nádobách, by měly být přes zimu zalévány méně často. Zálivku provádějte pomalu, ne naráz.
Jak hnojit olivovník
Od března do srpna mírně hnojíme univerzálním kapalným hnojivem 1x za 2-3 týdny. Od září aplikujeme hnojivo s vyšším obsahem draslíku (K) a fosforu (P) pro lepší vyzrávání pletiv.
Jak a kdy prořezávat olivovník
Olivovník nereaguje dobře na radikální řez. Navíc je to vždy na úkor kvetení, květy se totiž tvoří nejčastěji na výhonech z předchozího roku.
Protože roste velmi pomalu, nevyžaduje příliš mnoho práce. Koncem jara odstraníme všechny suché nebo nevhodně rostoucí větvičky. Prosvětlíme nahuštěné větve, aby se světlo dostalo ke středu stromu. Zaštipování špiček mladých výhonků podpoří jejich rozvětvení.
Zajímavost: Olivovník má schopnost se sám obnovit. V případě, že je strom ve špatném stavu, vyraší z kořenů nové výhony a strom pokračuje v svém životě dál. Podobně dochází v přírodě k obnově třeba i po požáru.
Jak zimovat olivovníky
Olivovník může být pro mnohé překvapivě odolný. Starší jedince lze v teplejších oblastech volně vysadit. Dobře prokořeněný a zdravý jedinec snese krátkodobě -10 až -12°C (např. odrůda Hojiblanca či Arbequina).
Pokud pěstujeme v květináči, což obecně doporučujeme, jeho mrazuvzdornost se pohybuje pouze okolo -5°C v závislosti na stáří a kondici. Na zimu ho přemístíme na chráněné místo do světlé verandy, zimní zahrady či skleníku, kde bude dostatečně světla. Ideální teplota přes zimu je 5-12 °C. Pamatujte ale, že strom bude potřebovat kolísání mezi denními a nočními teplotami a 2 měsíce teploty pod 10 °C, aby vykvetl.
Pokud chcete starší jedince vysadit do volné půdy, proveďte tak pouze od března do začátku července, aby strom stačil na zimu dobře prokořenit. V teplejších oblastech našeho území je schopen zimy zvládnout, zajistěte však stromům alespoň minimální ochranu v podobě přihrnutého mulče ke kořenům a zabalení koruny do světlé netkané textilie.
Nejbezpečnější ochrana přes zimu je použití polykarbonátového krytu s topným kabelem.
Při použití netkané textilie i polykarbonátového krytu nezapomeňte na pravidelné větrání!







































