Jak pěstovat subtropické rostliny

Abychom lépe pochopili potřeby subtropických rostlin, je třeba si nejprve uvědomit, co to vlastně subtropy jsou a jaké zde panují podmínky. Z geografického hlediska tvoří subtropy přechod mezi naším mírným pásmem a pásmem tropickým. Na rozdíl od toho tropického jsou zde však zastoupeny všechna roční období od jara do zimy, tedy podobně jako u nás. Chybí ale několikaměsíční typický vegetační klid s krátkým dnem a dlouhou nocí tak, jak ho znají naše rostliny. Zimy jsou zde většinou mírné a teploty neklesají příliš pod bod mrazu.

Kam umístit subtropické rostliny

Většina jich uvítá slunné, maximálně polo stinné stanoviště. Na plné slunce určitě umístěte eukalypty, granátovníky, vavříny, olivovníky, oleandry. Rostliny milující slunce sice ve stínu prosperují, mnohdy ale na úkor kvetení. Rohovník neboli karob (Ceratonia siliqua) může ve stínu i trochu změnit svůj vzhled, listy rostou daleko větší a příliš nevznikají mladé krátké větve.

Do volné půdy sázejte zásadně jen v období od března do začátku července, aby rostliny stačily dostatečně prokořenit a připravit se tak na zimu. Doporučujeme vyhnout se výsadbě do volného prostoru, kde by foukal mrazivý vítr, ale volit spíše místo chráněné třeba někde u zdi na jižní straně.

Jaký substrát pro subtropické rostliny

Používejte dobře propustný materiál. V zahradnictvích a hobby marketech lze zakoupit substráty přímo určené pro palmy, citrusy či jiné subtropické rostliny, v zásadě však postačí obyčejný zahradnický substrát v kombinaci s kompostem a pískem (popř. perlitem). Při sázení do volné půdy udělejte vždy jámu cca o 10 cm hlubší a na dno dejte vrstvu drenáže (štěrk, keramzit). Rostlinám jako juky či agáve prospěje i výsadba ve svahu, což zajistí ještě lepší odvod vody.

Jak zalévat subtropické rostliny

Vždy zalévejte odstátou vodou pokojové teploty. Přestože některé subtropické rostliny jako třeba oleandry či štětkovce jsou velice žíznivé, u většiny rostlin buďte se zálivkou opatrní. Kořeny mají tendenci zahnívat, proto před každou zálivkou nechte substrát lehce proschnout. Jak často a v jakém množství zalévat je ale individuální a závisí na okolní teplotě, typu použitého substrátu, umístění (na slunci, ve stínu) a samozřejmě na druhu samotné rostliny.

Mnohým rostlinám jako třeba palmám, vavřínu, či strelícii svědčí rosení listů. To provádějte opět odstátou vodou pokojové teploty nejlépe v podvečer, nikdy za plného slunce.

Jak hnojit subtropické rostliny

Mějte na paměti, že zatímco rostliny zasazené ve volné půdě postačí přihnojit občasně, ty samé, pěstované v nádobě, musíme hnojit výrazně častěji. Doporučujeme tekutá vícesložková hnojiva.

Potřeba živin u subtropických rostlin je individuální. Oleandry jsou poměrně „hladové“, nebojte se hnojit 1-2 krát týdně hnojivem s vyšším obsahem draslíku (K), např. Kristalon na plod a květ. Stejný typ hnojiva můžete použít i na Eukalypty.

Pro palmy a juky lze použít hnojivo přímo určené pro tyto rostliny. Na jaře doporučujeme použít tekuté železnaté hnojivo v tzv. chelátové formě, které je pro rostlinu snadno vstřebatelné. Železo podporuje tvorbu chlorofylu a tím budou listy zelenější, tmavší a rostlina celkově bude působit zdravěji.

Zhruba od září přihnojujte draselno-fosforečnatým hnojivem na podporu vyzrání pletiva před zimou. V zimě hnojíme minimálně nebo vůbec.

Jak zimovat subtropické rostliny

Jak již bylo řečeno, od konce léta snížíme zálivku, přestaneme hnojit dusíkem (N), který podporuje růst výhonů, a přejdeme na hnojiva s vyšším obsahem draslíku (K) a fosforu (P), podporující vyzrávání pletiv.

Téměř všechny subtropické rostliny vyžadují pokles teploty v zimě na cca 5-15 °C při dostatku světla. To bývá největším problémem pro běžné pěstitele, ne každý má k dispozici zimní zahradu nebo nevytápěnou světlou chodbu v domě. Výjimkou můžou být granátovníky nebo třeba fíkovníky, které jsou na zimu zcela opadavé, tedy nevyžadují bezpodmínečně světlé stanoviště a můžeme je s klidným svědomím umístit i do chladného tmavého sklepa nebo garáže bez oken.

Rostliny, které nemají možnost přečkat zimu v chladu, nebudou dostatečně odpočaté a silné. Kvetoucí druhy patrně následující rok nepokvetou nebo jen částečně, jindy dlouhověká rostlina nám pak po několika takových zimách většinou odejde úplně.

S poklesem teploty nutně souvisí i výrazný pokles zálivky. Obecně platí, že čím chladnější a tmavší umístění, tím méně zalévat. Nebojme se nechat substrát proschnout, se zálivkou opravdu platí ono notoricky známé méně znamená více.

Jak jsme již zmínili výše, pokud pěstujeme rostliny ve volné půdě, sázíme je pouze v období od března do počátku července. Je potřeba si uvědomit, že přestože je rostlina ve své domovině mrazuvzdorná, nutně to neznamená, že přežije i naše zimy, které mají svá specifika. Nejde jen o samotnou odolnost vůči mrazu, ale také vlhkost, krátkost dnů, rozdíl teplot ve dne a v noci a jiné. Důležitou roli hraje samozřejmě celková kondice rostliny a její stáří (mladé rostliny jsou méně odolné).

Nejbezpečnější je přikrýt rostliny polykarbonátovým krytem (mini skleníkem). Ten chrání i proti vlhkosti a zatečení vody do středu rostliny (srdíčka). Voda v srdíčku bývá fatální, pokud následně zmrzne, může doslova roztrhat pletivo. Kryt je možné zakoupit na internetu, šikovný kutil ho však jistě zvládne vyrobit sám levněji.

Další možností je použití světlé netkané textilie, kterou obalíme korunu nebo do ní zabalíme celou rostlinu (třeba palmy). Materiál musí být prodyšný, nikdy nebalíme do igelitu nebo bublinkové fólie. Kmen (i zabalené listy) můžeme obtočit speciálním topným kabelem o nízké výhřevnosti, který o několik málo stupňů zvýší okolní teplotu, rostlinu však nepopálí.