Bobkový list - koruna na kmínku, 150-160 cm

Laurus nobilis (Vavřín vznešený) je velmi aromatický stálezelený strom či velký keř se zelenými, hladkými kožovitými listy, které jsou na okrajích mírně zvlněné. Pochází z oblasti Malé Asie, odkud se rozšířil do celého Středomoří. Ve své domovině dorůstá 10-12m, kvete zjara drobnými smetanovými kvítky, ze kterých se na podzim vyvinou černé bobule. Je velice dekorativní a oblíbený i jako součást živých plotů.

Rostlina měla v minulosti velký kulturní význam, v antice byli věnci spletenými z vavřínových snítek korunováni vítězové sportovních klání nebo úspěšní vojevůdci. Slovo laureát, používané pro nositele ceny, znamená v překladu z latiny ´ověnčený vavřínem´.

Vavřín, známý také jako „bobkový list“, je v kuchyni naprosto nepostradatelným kořením zejména při přípravě zvěřiny a omáček. Pro tyto účely se sklízí dvouleté listy, které se suší pozvolna ve stínu, aby neztratily svou zelenkavou barvu. Z listů se také připravuje nálev, který podporuje trávení, snižuje krevní cukr a má protizánětlivé účinky.

Pěstování:

Laurus nobilis není nikterak náročný. U nás jej můžeme snadno pěstovat v květináči jako přenosnou rostlinu. Přes sezónu letníme venku na terase či balkóně na plném slunci (zjara opatrně, nejdříve 1-2 týdny v polostínu, než si zvykne), na zimu přeneseme do zimoviště.

Zálivka: Množství a frekvence zalévání je odvislé od okolního prostředí. V létě a na přímém slunci zaléváme denně, vavřín má mnoho listů, kterými odpařuje poměrně dost vody. Důležité ale je, aby rostlina nestála ve vodě. Když se mladé výhonky začnou sklánět a lístky trochu kroutit, je to znamení, že je třeba zalít. Při pěstování v místnosti zaléváme mnohem méně. Listům dopřejeme pravidelnou sprchu či rosení, na venkovním stanovišti zajistí sprchu déšť. V zimě omezíme zálivku na minimum, pouze aby substrát úplně nevyschnul.

Substrát a živiny: Použijeme běžný substrát pro pokojové rostliny v kombinaci s kompostem. Pravidelně v sezóně přihnojujeme tekutým hnojivem na zelené rostliny, v zimě nehnojíme vůbec. Mladé rostliny přesazujeme každoročně zjara, květináč by neměl být příliš veliký. Velké rostliny stačí jednou za 3 roky, vždy jen vyměníme substrát a květináč už nezvětšujeme. Na dno použijeme drenáž.

Škůdci: Vavřín mohou napadnout červci, mery (mera vavřínová) či štítenky. Napadení savými škůdci se projevuje kroucením a deformací mladých lístků a výhonů. V počáteční fázi může pomoct důkladný otěr listů navlhčenou vatou, většinou však musíme sáhnout po chemické ochraně v podobě postřiků na bázi oleje. Postřik je nutné aplikovat opakovaně, škůdci jsou chráněni voskovými štítky. Rostlinu kontrolujte i v zimě.

Tvarování a řez: Vavřín velmi dobře snáší řez. Zastřiháváme na jaře po přesazení, můžeme i podruhé v průběhu sezóny. Rostlině velice sluší tvarování do podoby stromku s kulatou korunou na vysokém kmínku, toho docílíme zaštipováním spodních lístků a výhonků a pravidelným stříháním koruny.

Zimování: Volně vysazený je vavřín mrazuvzdorný jen cca do -5°C až -7°C, v květináči (a zejména mladé rostliny) téměř vůbec. Vždy jej proto na podzim přeneseme na chladné světlé místo třeba do skleníku, zimní zahrady, světlé chodby, kde bude teplota okolo 5-15°C. Nehnojíme a omezíme zálivku (čím chladněji tím méně).